Historie sboru

                Počátky řádné organizace boje s ničivým požárem v českých zemích nacházíme v úvodu druhé poloviny 19. století. Za první hasičský sbor na území rakousko-uherské monarchie vůbec je označován městský sbor v Praze (založen r. 1853). S odstupem 11 let vznikl městský hasičský sbor v Brně (založen r. 1854). V obou případech se jednalo o profesionální požární útvary. Vedle profesionálních sborů se začaly u nás objevovat první dobrovolné požární sbory. První ryze český hasičský dobrovolný sbor byl založen Karlem Krohnem v nedalekých  Velvarech roku 1864.

                Kralupský sbor byl založen po vzoru Velvarských a Veltruských hasičů rok poté, kdy se Kralupy staly městysem.

                Dne 13. 7. 1882 při svolané schůzi občanstva byl zvolen zatímní výbor jehož členy se stali: Václav Ulrich – předseda, Václav Jodl – velitel, Karel Nechleba – náměstek velitele, František Staňkovský – pokladník, František Nachtman – jednatel, dále pak V. Sýkora, A. Karban,  F. Žák, J. Sušánek, J. Theer, A. Boruta.

                Tito pánové byli pověřeni přípravnými pracemi k utvoření sboru, jejichž návrhy byly předloženy již na další schůzi a to 23. července. Obec, která vlastnila od r. 1879 čtyřkolovou stříkačku, ji předala sboru. Tato stříkačka byla ještě ruční a obsluhovali ji dva, nebo čtyři muži. Obec tuto stříkačku zakoupila pravděpodobně po velikém požáru mlýna v r. 1872.

                V roce 1885 se kralupský hasičský sbor připojil k župě karlínsko-smíchovské, v následujícím roce přibyly do jejich vybavení dvě sací hadice a jedna dvoukolová ruční stříkačka.

                V r. 1885 byl na Kralupském náměstí slavnostně vysvěcen hasičský prapor.

                Kmotrami byly paní Alžběta Čtrnáctá a paní Alena Sýkorová, matkou praporu byla zvolena paní Eugenie Staňkovská.

                Na výrobu tohoto praporu byly mimo jiné použity finance z veřejné sbírky, na které se vybralo přes 400 zlatých.

                 V r. 1889 byla zakoupena dvoukolová stříkačka za 440 zlatých od firmy R. A. Smekal na Smíchově.

                Po několika žádostech o dodání parní stříkačky, se konečně kralupští hasiči dočkali. Tuto stříkačku zakoupila obec v polovině března r. 1903, opět od firmy R. A. Smekal na Smíchově za 7.500 Korun. Sbor na ní přispěl částkou 1000 Korun.

                V polovině I. světové války, tedy v roce 1916 měl sbor 22 činných členů, v roce 1918 60 členů, z toho 32 činných.

                 V roce 1923 vstoupilo do sboru spousta nových členů, byl zakoupen čtyřkolový žebřík v ceně 35000 Korun a sanitní vůz, na který přispěl Československý červený kříž. Vozy ale byly taženy koňmi a tak v r. 1925 vyšlo nařízení městské rady, že v případě požáru jsou majitelé potahů povinni tyto potahy zapůjčit hasičům.

                Roku 1932 oslavil sbor 50 let činnosti a při této příležitosti byl jmenován starosta města Josef Vaníček Čestným členem sboru.

                V roce 1933 se kralupští hasiči zúčastňovali oslav sousedních hasičských sborů při jejich výročích. Aktivně se zúčastnili cvičného náletu Masarykovy letecké ligy. I v tomto roce opět hořelo na mnoha místech. Kralupští hasiči vyjížděli k požáru do Velvar, Chýnova,  Jeviněvse, Veltrus, Neuměřic, do továrny Medica v Kralupech, dále hořelo ve skladišti pana Arneta a na dvoře v Uhách.

                Po nástupu Hitlera k moci stoupá v Evropě napětí, stoupají i obavy z války. V Kralupech pořádají sdružené spolky 15. července 1934 den brannosti za součinnosti posádkového velitelství velké Prahy. Při cvičení bylo kromě kralupských hasičů přítomno i dalších 10 hasičských sborů. Byly provedeny ukázky náletu na Kralupy. Tehdy  ovšem nikdo netušil, že o 21 let později se stane nálet na Kralupy skutečností se všemi tragickými důsledky, které si tehdejší pořadatelé nedokázali vůbec představit.

                V roce 1934 hasili kralupští hasiči železniční vůz naložený zbožím, dva domy v Neuměřicích, skladiště pana Vaňka v Kralupech, truhlárnu pana Čermáka, stodolu pana Tichého z  Dolan a lesík v Lobečku.

                Zápis v roce 1935, z pamětního listu P. F. Masnera, zaznamenává vybudování nového čerpacího zařízení kralupskou rafinérií, a zřízení 4 požárních hydrantů ve čtvrti Podháj.  V témže roce se opět nacvičovala činnost při simulovaném náletu na Kralupy, kdy předpokládaným cílem útočníka bylo kralupské nádraží a okolní domy. Domnělý požár lokalizovali kralupští hasiči za 30 minut. Cvičení se zúčastnila i samaritánská četa se svým vozem.

                Nebezpečný požár přímo v Kralupech na náměstí je zaznamenán 4. března 1935. Hořelo v krámě Jana Veselého. Dne 31. července 1935 se rozezněly zvonky poplašného zařízení a upozornily na požár mlýna Svépomoci. Při zásahu asistovaly ještě čtyři hasičské sbory. Dalších 8 dní po požáru musely hlídky požářiště sledovat.

                Dne 25. června 1936 vypukl velký požár mlýna pana Šustra ve Vojkovicích. Hasilo 16 členů sboru.  Při dalším požáru 24. října hořel stoh slámy pana Řehořovského v Kralupech.

                Roku 1937 doporučil hasičský sbor městské radě, aby parní stříkačka, jejíž oprava by si vyžádala veliké finanční náklady, byla prodána do starého železa. Městská rada tento návrh schválila a parní stříkačka byla prodána firmě R. Měkota za 2160 korun.

                V této době byly Kralupy rozděleny na 4 požární obvody. V platnost vstoupily směrnice civilní protiletecké obrany a stále více se projevovaly obavy z války. Sbor zakoupil ze svých prostředků 12 plynových masek, se kterými provádí výcvik, další motorová stříkačka od firmy Sikmund v Lutíně za 24000 korun a potřebné množství hadic. Bylo zřízeno vzorné ženské  požární družstvo.

                Dne 17. září 1937 se sbor zúčastnil převozu ostatků T. G. Masaryka, kdy osmnáct členů kralupského sboru stálo ve špalíru na Bělohorské třídě v Břevnově, kudy ve 21 hodin prošel průvod vezoucí z Lán na Pražský hrad tělo mrtvého. Dne 21. září 1937 se dvaadvacet členů kralupského sboru dostavilo na Václavské náměstí v Praze k celonárodnímu smutku při pohřbu prezidenta Masaryka.

                K 55. výročí založení sboru v roce 1937 byl vydán památník sboru. Zápisy v hasičské kronice podepisuje vzdělavatel sboru Jaromír Sokolovský, jenž vylíčil i tragický rok 1938. Jeho líčení začíná slovy:

„Rok pohrom pro český národ. Vylíčení jich ponechávám povolanějším, pro paměť budoucím našich bratří jen stručně poznamenávám:“ ...a dále líčí průběh mobilizace, Mnichov, ztrátu pohraničních území, zkrátka celou tragedii první republiky. Svůj zápis za rok 1938 končí slovy: „Končím svůj zápis tohoto nešťastného roku s vroucím přáním, abych se dožil lepších časů a mohl opět zapsati zprávy veselejší. Jsem přesvědčen, že se jich dočkáme, protože dosud každá písnička měla svůj konec. Zapsáno 28. 2. 1939.“  Tehdy jistě Jaromír Sokolovský netušil, že má před sebou už jen několik let života. Zahynul 3. května 1945 v Terezíně. 

                V roce 1938 byly jen dva požáry. Hořelo v domě pana Rychtaříka v Lobči a u pana Kolmana ve Veltrusích. Inventář sboru se tento rok rozrostl o nový vůz Hispano Suiza 120 HP, který byl upraven v dílnách bratra Mechla.

                Rok 1939 je rokem německé okupace, v kronice se o ní mlčí, neboť obavy z represí velí vyhýbat se politickým tématům. Do čela hasičského sboru byl na valné hromadě zvolen Josef Kobera, starosta města. Tento rok sbor zasahoval při požárech slámy v polích. Hořely stohy sedláků Řehořovského, Procházky a Brože. V noci 3. 11. 1939 hořela stodola v Dřínově.

                Válečný okupační rok 1940 je zachycen bez jediného slova jen dokumentací obrazovou. Na celé jedné straně jsou nalepeny fotografie zachycující povodeň 15. března 1940. Jsou bez jediného komentáře. V ten den hasiči nehasili, ale naopak vodu odčerpávali. Na další straně jsou uvedeny jen podpisy členů hasičského sboru ke dni 26. května 1940.

                Z roku 1941 nemáme žádný záznam.

                Rok 1942 je podobně jako rok 1940 dokumentován pouze fotograficky. Na třech fotografiích je zachycena škola hasičů dne 7. 6. 1942 v tzv. Švejdovně v Rybově ulici, na kterých je naposledy zachycen Jaromír Sokolovský. Na dalších fotografiích je vidět požár sklárny v Otvovicích.

                Na dalších stránkách hasičské kroniky následuje souhrn událostí za válečná léta 1939 až 1945. Nejsou to však události hasičského sboru, ale převážně události na poli válečném až do osvobození v roce 1945. Podrobněji se kronikář zmiňuje o náletu na Kralupy 22. března 1945.

                V roce 1945 se všeobecně očekával konec války. Němci ale stále organizovali obrany obsazených území. Do kralup nad Vltavou dosadili jednu četu tzv. „Feierschutzregimentu“ se stanovištěm v Lobečku. Kralupský hasičský sbor musel být v neustálé pohotovosti. na pomoc jim ještě sloužil oddíl Luftschutzu sestavený z kralupských živnostníků a studentů, kteří byli totálně nasazeni a měli stanoviště v kralupském pivovaru. ihned po skončení leteckého bombardování vyjeli hasit požár v rafinerii minerálních olejů, která byla zasažena jako první. Hasičská stříkačka byla připravena před kostelem.

                Jména obětí druhé světové války z řad sboru:

    Jaromír Sokolovský, zemřel v Terezíně 3. května 1945

    František Buřič, popraven v koncentračním táboře Drážďany

    Josef Krejza, zahynul při náletu při vykonávání služby 22. 3. 1945

                Po válce v roce 1946 dozrávají plány na zřízení samostatného hasičského domu. Návrh stavby byl předložen ke schválení do Prahy a potřebná částka vyčleněna z rozpočtu města.

                Následuje rok 1947, ve kterém se hasiči pěkně zapotili. V noci ze 14. na 15. března se rozvodnil Zákolanský potok tak, že byly zaplaveny četné kralupské ulice. Nejvyšší stav vody byl kolem 11. hodiny noční. Ráno kolem půl páté volal velitel sboru pomocí pražského rozhlasu o pomoc. Při čerpání vody pracovalo 700 hasičů z 86 sborů 93 strojů. Kronika dále uvádí, že bylo spotřebováno 7500 litrů benzinu, 2000 litrů nafty a 350 kg oleje. Nejvzdálenější sbor, který při povodni zasahoval, byl až z Vejprt.

                V tomto roce oslavil sbor 65 let svého trvání. Oslavy probíhaly ve dnech 12. až 13. července. Na hasičskou výstavu se dostavilo mnoho lidí a jejich podpisy v kronice zabírají několik stran. Tady ale hasičská kronika končí. V roce 1947 vlastnil již kralupský sbor 4 dopravní vozy, 5 závěsných motorových stříkaček, rotační posunovací žebřík, zařízení na hašení chemickou pěnou a mnoho dalších zařízení.

                Na dlouhou dobu máme poslední zmínku o sboru ze dne 12. listopadu 1947, kdy deník Práce přinesl zprávu o tom, že bude vystavěn nový hasičský dům a to v Přemyslově ulici, který bude mít 8 garáží, učebnu pro 200 osob a kromě toho bude zřízeno signální a bezpečnostní zařízení. Tehdy tato výstavba měla stát kolem 2.500.000 Korun.

                V současnosti je v tomto domě základna HZS MV ČR.

                Od r. 1947 až do r. 1985 se nám nepodařilo dohledat záznamy o činnosti kralupského hasičského sboru a v současné době pracuje vedení SDH Kralupy nad Vltavou na dohledání a zmapování tohoto zatím prázdného místa v historii sboru a pokusíme se vám jej alespoň částečně přiblížit v kapitole – Ze vzpomínek. Od roku 1985 můžeme dále čerpat z dochovaných kronik.

                V roce 1985 měl sbor 59 členů s věkovým průměrem 43 let. V čele sboru byl tehdy pan Karel Doubrava /předseda/ a František Špička /velitel/. V tomto roce jednotka sboru zasahovala u dvou požárů, ale další rok jednotka vyjížděla již ke 14 požárům  měla také 3 technické zásahy.

                V následujících letech sbor pracoval na zkulturnění okolí zbrojnice, účastnil se závodů, brigád, preventivních hlídek a v neposlední řadě i několika požárů.

 V kronice stojí zcela jistě za zmínku zápis týkající se 17. listopadu 1989. „17. listopadu 1989 byl průvod lidí vracejících se z pokojné demonstrace „ZA OPLETALA“ surově zmasakrován.  To byla poslední kapka do  přetékajícího poháru národní hořkosti. Studenti stávkují, národ se přidal...“

                Po převratu sbor nadále plnil své závazky a na brigádách bylo v roce 1990 odpracováno 115 hodin, 221 hodin se členové sboru věnovali údržbě techniky a aktivně se po několik let účastnili požárního sportu, ve kterém dosáhli spousty velmi pěkných výsledků.

                V neděli dne 1. března 1998 ve věku 57 let umírá pan Karel Doubrava, dlouholetý vedoucí představitel SDH Kralupy nad Vltavou a na jeho místo nastupuje jeho syn Karel. V té době má JSDH dvě družstva, rozdělené na Kralupy a Minice.

                Ve dnech 3. až 5. května 2002 se vybraní členové SDH, v čele s velitelem Karlem Doubravou zúčastnili slavnostního odhalení pomníku „Pro padlé kamarády“ v Hennigsdorfu, našeho partnerského města v Německu. Od této doby se návštěvy konají pravidelně, každý rok.

                Tento rok se také významně zapsal do dějin katastrofálními povodněmi, při kterých i náš sbor významnou měrou přispěl k likvidaci škod a následků. V tomto roce, sbor oslavil 120 svého trvání a oslavy se konaly na sídlišti Cukrovar, na prostranství za sportovní halou.

                V dalším roce se jednotka ukázala opět připravena, kdy zasahovala při prázdninové letní vichřici a následném polomu v okolí Kralup.

                Sbor se tato léta věnoval i kulturním akcím, kdy v letech 2000, 2001 společně s  HZSP  Kaučuk v r. 2004  uspořádal  hasičský ples. V té době se také rozjížděla činnost lezecké skupiny, která slouží k záchraně na skalách, ve výšce i hloubce a výškovým pracem.

                Na konci roku 2005 bylo zakoupeno zásahové vozidlo CAS 32 T 815, za státní dotaci, která byla přidělena našemu sboru společně s dotací na výstavbu nové stanice. V tomto roce vyjížděla jednotka k 16 výjezdům a bylo odpracováno  téměř 700 brigádnických hodin!

                V březnu r. 2006 o sobě dala opět vědět řeka Vltava, kdy naši členové pomáhali s vystěhováním domova důchodců v Červeném mlýně ve Všestudech.

                Duben roku 2006 se členům JSDH vryl do pamětí obrovským požárem skladovacích hal ve Vraňanech, kde se především vyznamenala stařičká CAS 16 IFA W50L, která téměř bez přestávky čerpala vodu z Vltavy po celou noc a zajišťovala tak dodávku vody potřebné pro zásah.

                Měsíc květen byl opět ve znamení velikého požáru, tentokrát   zemědělského objektu  v obci Koleč, kdy jednotka zasahovala téměř 12 hodin.

                V létě tohoto roku byla zakoupena loď Carolina, v měsíci listopad si členové výjezdového družstva vyzkoušeli výcvik v neznámém prostředí za použití IDP v areálu firmy Kaučuk, na stanici HZSP v Polygonu.

                Rok 2007 začal orkánem Kyrill, kdy se přes ČR přehnala ničivá vichřice a zanechala za sebou spoustu škod. Naše jednotka při něm zasahovala takřka celou noc a v brzkých ranních hodinách vyjížděla k požáru drážního domku v Nelahozevsi.

                Jako každý rok, tak i v r. 2007 se SDH účastnil oslav města, odkud byla ale jednotky odvolána do Veltruského kempu, kde se podílela se člunem Carolina na pátrání po utonulém muži.  Tento rok sbor společně s SDH Velvary navštívil město Přibyslav na akci Pyrocar 2007.

                Rok 2008 byl plný změn. Hned od počátku roku se konaly nábory dětí v MŠ a ZŠ v  Kralupech n. Vlt.

                Dne 3. 5. se konala VVH, na které byl zvolen starostou SDH Milan Krejza.  Na této VVH byli oceněni dlouholetí členové SDH medailí Za věrnost. Medaile obdrželi: Václav Unger – za 30 let,  Jana Ungerová – za 20 let a  Pavel Machek – za 20 let.

                Této schůze se nezúčastnil velitel K. Doubrava, neboť byl společně s dalšími členy na přátelské návštěvě v Hennigsdorfu.

                Pak přišel 10. červen 2008 a sboru byla předána nová hasičská zbrojnice, která se nachází v Lutovítově ulici. Tato stanice představuje sen mnoha generací kralupských hasičů. Je zde dostatek místa pro všechnu činnost i pro techniku. Stanici předal sboru starosta města Kralupy nad Vltavou pan Petr Holeček.

                Ovšem velký dík patří i bývalému vedení města Kralupy n.Vlt. včele s Mgr. Pavlem Ryntem a též Karlu Doubravovi.

                I v tomto roce členové lezecké skupiny absolvovali cvičení na Čertových kamenech v Jeseníku, výcvik u vody, kde se nacvičovala záchrana tonoucího a řízení člunu. O prázdninách členové sboru částečně vyčistili požární nádrž v Zeměchách. V září bylo založeno družstvo Mladých hasičů pod vedením  I. Rosenkrancové.

                V říjnu se sbor zúčastnil oslav mostu T. G. M v Kralupech n. Vlt a o několik týdnů později výcviku na vodě v zimních měsících.

                7. 2. 2009 proběhla na zbrojnici první VVH, které se zúčastnili představitelé OSH z Mělníka a bývalý starosta města Mgr. P. Rynt. Při této VVH bylo opět předáno několik ocenění. Medaili za věrnost obdrželi: Jaroslav Jůza – za 10 let, Ivana Jůzová – za 10 let  a  Vratislav Kinter – za 20 let.

                I tento rok byl bohatý na změny. Na jaře došlo k rozdělení na JSDH Kralupy a JSDH Minice. Na základě tohoto rozdělení byl do funkce velitele JSDH Kralupy jmenován Jiří Vachalec.

                Členové JSDH se v roce 2009  zúčastnili několika kurzů a školení, za zmínku stojí lezecký kurz, kurz VMP, velitelský kurz ale i kurz strojníků, dále předvedli své vybavení a techniku na Dnech Kralup, účastnili  se oslav ostatních sborů v okolí

                V první polovině roku 2009 jednotka vyjížděla k 16 mimořádným událostem, mimo jiné k požáru stohu poblíž obce Tursko, rozsáhlému požáru stohu u obce Velvary, čerpání vody ze zatopených sklepů po přívalových deštích nebo pátrání po nezvěstném muži v řece Vltavě u obce Máslovice.

                V tomto roce sbor uspořádal hasičské klání s názvem Kralupský šestiboj nebo paintballovou bitvu mezi hasiči  ve Zdibech, které se také zúčastnili bratři a sestry z  Minic a Úžic i členové Policie ČR a HZSP Synthos Kralupy.

                První noc roku 2010 hasiči jako již každoročně asistovali při ohňostroji u mostu T. G. Masaryka a celý leden a únor se nesl v duchu Výročních schůzí a plesů. Jeden z plesů dne 6. 2. 2010 pořádali i naši hasiči v Kulturním domě Vltava. Počátek roku byl ale také ve znamení    tvrdé práce při odstraňování sněhu na střechách budov, například plaveckého bazénu nebo ZŠ Třebízského.

                V průběhu roku se členové sboru opět účastnili školení a výcviku, navštívili bratry v Hennigsdorfu a zúčastnili se hasičských slavností v Litoměřicích. Členové jednotky zasahovali při několika mimořádných událostech. K nejničivějším patří bezesporu povodně v Libereckém kraji, kde jednotka zasahovala od 8. 8. do 15. 8. 2010 pod vedením velitele Jiřího Vachalce.

                Rok 2011 již tradičně začal asistencí při ohňostroji a opět ve znamení Výročních schůzí, plesů a odklízení sněhu. I tento rok se členům podařilo uspořádat hasičský ples, kdy byl KD Vltava téměř vyprodán.

                V březnu byli hasiči vyškoleni firmou Life Rescue k poskytnutí první pomoci. V dubnu členové jednotky zasahovali při požáru louky v Blevicích společně s JSDH Velvary. V květnu vybraní členové opět navštívili bratry a sestry v Hennigsdorfu, kteří na oplátku navštívili nás o Dnech Kralup. V létě se sbor zúčastnil oslav 130 let SDH Dřínov a 130 let SDH Veltrusy. Členové sboru i jednotky společně s rybáři vyčistili část Zákolanského potoka.

                Na konci roku dne 20. 12. 2011 nás ve věku 65 let navždy opustil dlouholetý člen Jan Dífko.